Každý strojař dobře ví, že kalená ocel je velice tvrdý materiál, a její obrábění pak vyžaduje nasazení speciálních nástrojů. Týká se to samozřejmě i vrtáků do tvrdého kovu. Kdo se ve strojírenství nikdy nepohyboval a občas zajde do hobby marketu, kde se dá koupit i mnohé nářadí a obráběcí nástroje, může si tam vybrat běžné vrtáky odstupňované dle různých průměrů, a tak by mohl nabýt dojmu, že stačí pořídit vrták a může se pustit do kutilské činnosti. Například zhotovuje dřevěný plot s kovovými trubkovými sloupky, do kterých potřebuje odvrtat díry pro šrouby. Tento záměr se mu zdaří a tak si později troufne na další tvůrčí činnost.

Jako majitel automobilového veteránu bude potřebovat vyvrtat otvor do jednoho z automobilových dílů a tam se setká s problémem – běžný vrták se při vrtání silně zahřeje a provrtat otvor se nepodaří. A právě toto je případ, kdy narazil na materiál mnohem tvrdší, než je běžná konstrukční ocel, jako jsou plotové trubky. Tentokrát šlo o ocel kalenou, velice tvrdou a tak se dotyčný kutil začne více do hloubky zajímat o nástroje, které by si poradily v této situaci.

Tehdy přichází čas na vrtáky do tvrdého kovu s napájenými destičkami ze slinutých karbidů v práškové metalurgii. Slinuté karbidy jsou tvrdší než kalená ocel tvrdosti dle Rockwella 40 HRC, s nimi se snadno odvrtá i takovýto materiál. Strojaři používají vrtáky se slinutými karbidy naprosto běžně, ve strojírenské praxi se s nimi potkáváme všude tam, kde je zapotřebí vrtat do kalené oceli, a to jak ve výrobě, tak i v údržbě. Kromě vrtáků do tvrdého kovu mají strojaři k dispozici i speciální vrtáky označené jako HSS G, s nimiž se vrtají materiály s odlišnými vlastnostmi v porovnání s ocelí, jako je mosaz, bronz, šedá litina, ocelolitina nebo grafit. Strojírenství je zkrátka věda, je to velmi obsáhlý obor, který se dotýká i obrábění vrtacími a vyvrtávacími nástroji.